Sedlák a jeho žena se v potu tváře plahočí na poli, zapřaženi do primitivního pluhu. Rádlo ryje do země hlubokou brázdu. Pole je rozoráno, rýhy se táhnou asymetricky sem a tam. V pravidelných intervalech „zasadí“ muž do země zelenou bankovku. Vysilující dřina nemá konce. Oba unavení lidé však přece jen uspějí: dostanou razítko na svou žádost. „Úrodu“ sklidil ten, kdo se nejméně namáhal.