Pojďte a poslyšte pověsti dávných časů. Poslyšte o našem praotci, o předcích, jak přišli do končin naší vlasti a usadili se po Labi, po Vltavě i po jiných řekách této země. Slyšte i co více dochovalo se z temnoty věků, co zůstalo z báječných vypravování přešlých pokolení, jež klaněla se bohům v šeru starých hájů a jež obětovala studánkám v tichých ouvalech, jezerům, řekám i svatému, živému ohni. Vzpomínáte? Alois Jirásek, Staré pověsti české. Pro někoho nudná povinná četba, pro jiného první a dobrodružné seznámení s naší národní historií. Dnešní pokračování věnujeme takové malé rehabilitaci spisovatele a dramatika Aloise Jiráska. Jeho dílo obsáhlo celou naši národní historii od mytických dob až po 19. století. Tím, že pověst má velmi blízko k pohádce, že se neopírá o skutečné, ale o domnělé historické postavy, je přímo předurčena ke zpracování v animovaném filmu. A je zvláštní, že s nápadem natočit Staré pověsti české nepřišel žádný filmař, ale tzv. oficiální místa. Usazující se komunistický režim potřeboval pět let po válce nějaké dílo, které by pomohlo vyléčit protektorátní mindrák a pozvednout národní hrdost. A tak po velkém úspěchu celovečerního Bajaji byl o Staré pověsti české celkem logicky požádán Jiří Trnka. Z šesti nejstarších legend, které tvoří Staré pověsti české, se dnes podíváme na tu O Přemyslu oráčovi.
O Přemyslu oráčovi (Staré pověsti české)
Vznik filmu Staré pověsti české (1952) nebyl vůbec jednoduchý. Jiří Trnka nejprve tuto státní zakázku odmítl. Vadilo mu v ní nepokryté národovectví i účelovost. Na druhé straně už dlouho toužil natočit nějaký hrdinský epos s dramatickým dějem, který by mu umožnil dokázat, že i s malými loutkami lze natočit velké dramatické umělecké dílo. A Staré pověsti byly pro tento účel jako stvořené. Jiří Trnka však jen využil vyprávění Aloise Jiráska a konfrontoval ho s původními záznamy mnicha Kosmy z 11. století i s novodobými archeologickými nálezy, které vrhaly poněkud jiné světlo na život starých Slovanů.
Svatopluk a jeho synové
Humorná parafráze starého mýtu, zkoumající příčiny konce Velkomoravské říše. Ale pojďme dál. V roce 1968 přišel do loutkového studia Jiřího Trnky filmový kritik a životopisec Jaroslav Boček. Chtěl natočit svůj první loutkový film a po vzoru velkého mistra sáhl pro inspiraci po Starých pověstech českých. Z pověstí z doby křesťanské si vybral tu nejznámější O knížeti Svatoplukovi. Ano, to je ta, kde starý kníže dokazuje třem synům na třech prutech význam svornosti. Ovšem vyprávění Aloise Jiráska bylo pro Jaroslava Bočka pouze východiskem a s pomocí spolurežiséra Bohuslava Šrámka vytvořil nový a v té době velmi aktuální historický apokryf.
Bruncvík a lev
Ve Starých pověstech českých je část, která zahrnuje pověsti z doby křesťanské. A mezi nimi je i známý příběh rytíře Bruncvíka. A právě jeho socha patří k těm nejpopulárnějším na Karlově mostě. I když nestojí přímo na mostě, je tak trochu schovaná, stojí na okraji, neboli předprsní pilíře na malostranském konci. Rytíř drží v ruce zlatý meč. To prý jako varování těm, kteří by chtěli projít přes Karlův most bez zaplacení mýta. U nohou mu leží věrný přítel lev, se kterým prožil nesčetná dobrodružství, a který se stal symbolem, vlastně znakem Českého království. Té původní soše ustřelili v roce 1648 Švédové hlavu, a tak ta dnešní pochází z roku 1884. Příběh rytíře Bruncvíka zaujal režiséra Garika Seka natolik, že se podle něj rozhodl natočit animovaný film. A na rozdíl od předchozího filmu Jaroslava Bočka se držel velmi přesně literární předlohy.
Vari, Vary
Na závěr opustíme Staré pověsti české mistra Jiráska a přesuneme se na západ Čech do míst, kde otec vlasti král Karel IV. objevil na lovu vřídla a termální prameny. Tato událost se stala základem pověsti o vzniku světoznámých lázní Karlových Varů. A tahle legenda posloužila studentce VŠUP v Praze, Evě Kalinové, jako námět pro její absolventský film. Komentář k filmu napsal František Nepil a namluvil ho Miroslav Horníček, který si ho svým nezaměnitelným způsobem upravil a vytvořil tak duchaplný a vtipný fejeton.
Zdroj: Česká televize
Režie: Jaroslav Hovorka
Scénář: Marta Šímová, Jiří Kubíček, Jaroslav Hovorka
Kamera: Petr Polák
Film Mistři českého animovaného filmu nemá dostupný archiv.
Podívejte se na všechny filmy s dostupným archivem: