Mladík se prochází se svým psem po železničních kolejích. Ze zvědavosti zajde do tunelu a ke svému překvapení tam najde stařičkého muže ležícího pod peřinou v posteli, osvětleného lampou a obklopeného spoustou předmětů a fotografií. Starému muži pobyt v tunelu vyhovuje, vadí mu jenom průvan. Mladík nechápe, jak se muži vyhnou projíždějící vlaky. Starý pán otázku odbude, vzpomíná na svoji dávnou sportovní kariéru a na dívku, kterou miloval. Člověk musí jenom chtít, věřit si a pak se mu vše podaří. Staříkova milá na fotografii se nápadně podobá i mladíkově vytoužené dívce. Z dálky je slyšet přijíždějící vlak a mladý muž na poslední chvíli vyběhne z tunelu a uhne z kolejí. Po návratu do tunelu děda jen hudrá, že mu vlak rozfoukal známky z alba. Když se ozve z dálky další vlak, mladík u dědy zůstane. Vlak projel a pes na kolejích smutně očichává pozůstatky mladíkova těla.
Režie: Ivan Renč
Kamera: Svatopluk Malý
Hraje: Oldřich Vízner, František Kovářík