Po autobiografickém válečném snímku Naděje a sláva (1987) natočil britský režisér John Boorman v americké produkci komedii Tam, kde je srdce, jejíž scénář napsal spolu se svou dcerou Telsche. Také v tomto filmu má většina postav reálnou předlohu, z okruhu režisérových nejbližších rodinných příslušníků a spolupracovníků. Téma snímku je však určeno existenciáními problémy dnešní mladé generace.
Milionář Stewart McBain je jednoho dne tak popuzen rozmazleností svých tří již dospělých dětí, že je bez varování vykáže z domu a donutí je, aby se staraly samy o sebe. Sourozenci Daphne, Chloe a Jimmy musejí podstatně slevit ze svých naivních ideálů a zejména z hmotných nároků, odměnou je jim však silný pocit rodinné sounáležitosti poté, co otec vlivem burzovních machinací ztratí veškerý majetek a začne sdílet osud se svými dětmi a jejich přáteli.
Děj filmu byl - zřejmě z komerčních důvodů - přenesen z původně zamýšleného Londýna do newyorského Brooklynu. Tak jako v drtivé většině Boormanových snímků i zde má pro děj podstatný význam spektakulárně zachycená destrukce - viz hroutící se budovy ve filmech Chyťte nás, můžete-li (1965), Peklo v Pacifiku (1968), Leo poslední (1970), Vymítač ďábla II: Kacíř (1977), Naděje a sláva, nebo prolomení přehradní hráze ve snímku Smaragdový les (1985). Režisér se v této souvislosti přiznává k silnému zážitku z dětství, kdy jeho rodný dům byl zničen během náletů za druhé světové války. Samu destrukci Boorman nahlíží jako pozitivní akt, který má svůj poetický rozměr - člověk se jím zbavuje své závislosti na hmotném blahobytu. Právě demonstrace režisérova "ekologického" postoje, odmítání civilizačních vymožeností a až prvoplánové zdůrazňování důležitosti mezilidských vztahů jsou však v Boormanově komedii bohužel slabinou.
Vizuální stránku celého filmu doplňují pozoruhodná výtvarná díla Timny Woollardové, kombinující fresky s malbou na lidském těle a odkazující na známé maliřské osobnosti (Manet, Van Gogh, Picasso, Magritte). Woollardová, dcera výtvarníka Tonyho Woollarda, který je autorem výpravy dvou starších Boormanových filmů, byla ostatně vzorem pro jednu z postav, výtvarnici Chloe. V kvalitním hereckém obsazeni zaujme Christopher Plummer coby starý filozofujíci bezdomovec Špína (připomínající moderní variací čaroděje Merlina z Boormanova Excaliburu).
Autor/Zdroj: /Filmový přehled
Režie: John Boorman
Scénář: Telsche Boorman, John Boorman
Kamera: Peter Suschitzky
Hudba: Peter Martin
Hraje: Dabney Coleman, Uma Thurman, Joanna Cassidy, Crispin Glover, Suzy Amis, Christopher Plummer, David Hewlett, Maury Chaykin, Dylan Walsh, Ken Pogue, Sheila Kelley, Michael Kirby, Dennis Strong, Timothy Stickney, Emma Woollard, Ida Carnevali