"Šťastný smolař". Nemusí to byt vždy sehraná komická dvojice, aby u diváků vyvolala bouři smíchu. Dva komikové, kteří se spolu sejdou jen čas od času, mohou spolu bez problémů vytvořit stejně vtipný a veselý film, jako nerozlučné dvojice filmových klaunů. Tentokrát to však nebyli žádní klauni, nýbrž dva herci hluboké charakteristiky, u nichž komický projev vyniká tím víc.
Režisér E. W. Emo použil Hanse Mosera a Heinze Rühmana ve veselohře, jejíž komická zápletka využívá škodolibosti v lidské povaze. Komik bývá určen k tomu, aby se obecenstvo smálo jen jeho smůle. Zde se nepřestane smát od začátku do konce, protože jeho pouť za úspěch je řetězem nehod a nesnází. Zde je nutno prozradit, že se režisér Emo nechal trošku inspirovat veselohrou "Dvanáct křesel", kde se Vlasta Burian dělil o svůj úspěch s polským komikem Dymszou. Tedy: režisér Emo spolupracoval na scénáři, děj trochu pozměnil a přidal konec, který vše napraví. Režijní stránka tohoto filmu je bezvadná. Bylo ovšem dbáno hlavně na podtržení výkonu obou hlavních protagonistů, ale ne zas tolik aby kamera zachycovala jen a jen jejich projev. Film je pohyblivý, jak to vyžadoval ráz Rühmanovy komiky, ale také starousedlý, aby v něm byl typický dobrák Moser jako doma. Honba za dvanácti křesly, z nichž jen jedno obsahuje bohaté dědictví, nemá mnohdy daleko do amerických honiček. Moser s Rühmanem jsou sice odlišní herci, jeden stále mladický, a tak trošku i dětinský, druhý zakřiknutý, dobrácký a stařecky hašteřivý. A přece měli jejich smolaři holič a starožitník pod pantoflem mnoho společného.Především dokonale procítěnou lidskou stránku postavy. Výborný komik může být v nejsmutnějších chvílích dojemný. Tady to dokázal Rühmann v sirotčinci, kdy vidí, že své peníze již nikdy nedostane, ale že je anonymně oslavován jako neznámý dárce.
Jako charakterní herec strhne Moser, myslím, že v předposlední scéně v restauraci, když se dovídá, že i on je dobrodincem proti své vůli. Je to vskutku nejsilnější chvíle celého filmu. Oproti tomu násilně vložený šťastný konec s nečekaným úspěchem smolaře, byla jen zbytečná nálepka, která kazila celkové vyznění tohoto dobrého německého filmu.
Režie: E.W. Emo
Scénář: E.W. Emo, Per Schwenzen
Kamera: Eduard Hoesch
Hudba: Nico Dostal
Hraje: Heinz Rühmann, Hans Moser, Annie Rosar, Wilhelm Sichra, Wilhelm Tauchen, Theo Lingen, Pepi Glöckner-Kramer, Clementia Egies, Karl Skraup, Rudolf Carl, Richard Eybner, Alfred Neugebauer, Mimi Stelzer, Karl Ehmann, Hans Unterkircher, Ferdinand Mayerhofer, Wiener Sängerknaben, Walter Huber, Karl Günther, Maria Waldner, Hedwig Bleibtreu, Emmy Flemmich, Louise Kartousch, Kurt Reding