Počátek 19. století. Stárnoucí probouzeč v nečase a v těžkém kopcovitém terénu každý den budí vesničany a dostává za to peníze, které nosí domů, kde žije s malým synkem. Jednou mu zákazník zaplatí zvonkem, ze kterého má chlapec velkou radost. Muž od té doby požaduje místo peněz zvonky a zvonečky a ty jim doma pověšené ze stropu utěšeně přibývají. Jak roste sbírka, roste i dítě. Jednoho dne, když venku zuří sněhová bouře, se otec nevrátí. Syn ho najde bezvládného ve sněhu a dopraví ho na sákách do domku. Když se probouzeč probere, visí v domku místo zvonků jen obrázky či jmenovky venkovanů; šňůry vedou do domků ke zvonkům, jež syn vrátil původním majitelům. Starý otec teď může pracovat z domova.