Do mrazivé noci pustého města problikává z nejvyšší věže rudá hvězda. V probouzejícím se dni pouze kočky živě pobíhají mezi komíny. Dnes jim dělá společnost starý muž, zamlkle sedící na hřebenu střechy. Odhodlává se spáchat sebevraždu. V ulici pod ním pochrupává bezdomovec, třímající v ruce lahev. První šedivé, do sebe schoulené ženy v šátcích přicházejí před „magazin“ a s hlavami skloněnými k zemi se apaticky staví do fronty. Okolo projíždí povozník s naloženým dřevem. – Kocovinou zmožený muž se ztěžka probouzí, poskakuje a opilecky blábolí. Fronta před obchodem se zvětšuje. Nahoře na střeše se mrouskají kočky. – Sedící muž začne pomalu sjíždět ze střechy. Kocour tomu překvapeně přihlíží. Před již otevřeným obchodem probíhá každodenní koloběh: jedna žena vyjde s nákupem, druhá vstoupí dovnitř a nově příchozí se postaví na konec řady. Muž se postupně sune k okraji střechy. – Z namrzlého okna protilehlého domu se chce na neobvyklou událost podívat zvědavá babka. Jak nedočkavě lomcuje kličkou, shodí na sebe konzolu. Zjeví se jí Lenin, rudé hvězdičky a srpy s kladivy. Když se probere z mrákot, běží do kredence pro kleště, aby vytáhla hřebík, kterým zajistila okno. – Muž zatím přejel přes okraj střechy a chytil se rukama za okap. Babce se konečně podaří okno otevřít. Málem jí vypadnou oči z důlků, když vidí, jak okap pod tíhou staříka povoluje. – Dosud nehybná fronta je vyrušena nezvyklou událostí. Ženy v řadě pohlédnou vzhůru. Milicionář udržuje pořádek. V okolních domech se začnou otevírat okna, ze kterých vykukují zpozornělé babky s očima na stopkách. Ze střechy něco spadne přímo do kanálu. Je to však jenom kočkou odkopnutý kocour. – K domu přijedou funebráci. Z vozu vyndají rakev, na niž nezúčastněně usednou. Čekání si krátí popíjením. – Z okna na druhé straně ulice vypadne příliš zvědavá babka a zůstane nehybně ležet na chodníku. Nikdo si jí nevšímá. – Před „magazin“ se dostaví lékař. Chce pomoci staříkovi, ale pohřebáci mu nechtějí přenechat kšeft a neomaleně uštědří doktorovi ránu do oka. Zdravotník spěšně odjíždí v sanitce. – Přijedou hasiči, vysunou žebřík a snaží se zachránit visícího muže, ale nedosáhnou k němu. Obhroublý pohřebák opět pěstí prosadí svoje přednostní právo. Hasiči vyklidí pole. – Den pokročil. Na protější chodník padá bez povšimnutí davu jedna babka za druhou. Pomalu se stmívá. Lidé se rozcházejí domů. Nehybná těla žen naloží městský metař vidlemi na vozík. I tu poslední, která se zřítí ve chvíli, kdy už celou ulici „poklidil“. – Policisté a pohřebáci jsou jediní, kteří ještě nevzdali čekání na pád visícího muže. – Hvězdy vyšly na nebe a stařík se dál bez hnutí drží okapu. Nakonec i funebráci, kteří dopili lahev, zasunou prázdnou rakev do vozu a odjedou. – Na své místo u pouliční lampy se svalí opilý pobuda. Po dlouhém dni se domů vrací povozník. Město se vylidnilo, ulice potemní. Stařec nehnutě visí...
Režie: Aurel Klimt
Scénář: Aurel Klimt
Kamera: Zdeněk Pospíšil
Hudba: Petr Komár Soudek
Film Pád nemá dostupný archiv.
Podívejte se na všechny filmy s dostupným archivem: