Dívka v příměstském vlaku bez ostychu osloví naproti sedícího mladíka a požádá ho o telefonní číslo. Obvykle stejným způsobem balí chvilkové známosti. – V noci zavolá mladíkovi, že by za ním přijela. Druhý den za ním dorazí. Nevědí však, co budou dělat. Bloumají po městě, jedou tramvají (dívka přesně ví, kdy jim pojede) a nakonec skončí v restauraci, kde to dívka zná. Radí tu mladíkovi, co si má dát. Pak by si prý ráda lehla. Jedou tedy do chlapcova bytu. Schyluje se k milování, ale mládenec patrně „zvadne“ a omlouvá se. Dívka chce jet domů, protože si to tak naplánovala. Mladík zase vůbec neplánuje. Navrhne jí, že by to teď oba mohli začít dělat jinak než dosud. – Nakonec jsou však každý sám. Chlapec jede tramvají a dívka na nádraží medituje, jakým vlakem pojede, když jí ten naplánovaný už ujel...
Režie: Tomáš Pavlíček
Kamera: Marek Brožek
Hraje: Marie Doležalová, Matěj Nechvátal