Uprostřed naprosto zdevastované krajiny zkoumá Eda Uvízl vědecky svoji teorii a natáčí se přitom kamerou. Myslí si totiž, že ryby nezmizely úplně, ale z kontaminované vody jim narostla křídla a ony prostě uletěly. V zóně panují ovšem nová pravidla a „Po vítězství veliké myšlenky stupeň uvědomělosti lidé umožnil zrušení právních norem a zákonů“. Na Edovo počínání je proto nahlíženo nelibě. Po každodenním užívání dvou decilitrů vody na sobě muž nepozoruje žádné fyziologické změny, zato stoupají jeho deprese. Eda by chtěl, aby byla zastavena činnost všech průmyslových objektů. Podle panujícího Morálního kodexu článku 1 odstavce 2, ale není vhodná jakákoli forma veřejného seskupování a shromažďování občanů a podle odstavce 9 není vhodné, aby občané projevovali jakoukoli formu emocí, pocitů a nálad. Edův bezprostřední vedoucí je přinucen podat si žádost o uvolnění z funkce, povýšen je Edův kolega a Eda sám se vrhá ze střechy dolů, aniž má křídla, jež by ho zachránila. Zbyl po něm jen nafilmovaný materiál.
Režie: Ivo Trajkov
Kamera: Sulejman Medenčevič
Hraje: Miroslav Táborský, Jiří Kvasnička, Rudolf Jelínek, František Švihlík