"Načeradec, král kibiců". Před těmi takřka osmdesáti roky české "mluvící" filmy s rostoucí oblibou u diváků prodělávaly proměnu, která již u zahraničních produkcí byla běžnou skutečností. Šlo o to, že by příběhová předloha filmu byla již přímo šita na míru pro určitého představitele. Takže by se nehledali herci pro filmové scénáře - ale psaly by se scénáře pro určité herce a jejich tvůrčí schopnosti vyjádřit herecky jisté lidské typy. Příkladem byli Vlasta Burian a Hugo Haas. Zdálo se tenkrát, že tento sympatický brněnský žid roste ve vážného Burianova konkurenta, ovšem ve svém oboru působnosti a charakterizačního umění. Jeho Načeradec, to není osamocená schématická divadelní figurka. To určitě ne, neboť takových Načeradců žilo tenkrát plno - snad i dnes by se sem tam nějaký pan Načeradec našel.Vždyť jsou to takový lidičkové s omezeným okruhem osobních zálib, lehce vznětliví, trpící nevinným ctihomamem, jejich nervózu odnáší především nejbližší okolí, třeba Načeradcova manželka, takový rozumný a chápající kliďas.
Tak takovou figurku vytvořil Hugo Haas ve svém "králi kibiců", kde fotbalové fanouškovství pražských hříšť je u převážně částí obecenstva se zdravým rozumem dost cizí. Tenhle nový Načeradec je divákům bližší, pochopitelnější: diváci se mu smějí, přesto kdesi v srdíčku je jim ho trošku líto - a to nebylo vůbec zlé znamení. A tak byl vidět v různých a přece denně všedních situacích svého života, k nímž patřila také hypochondrická "nějaká" chřipka. A kolem něho kolotá hrstka všelijakých lidiček: dobráčtí karbaníci a šachisté, novinářští kavárenští křečkové, hotoví vybafnout na každého, kdo jim z hromady novin chce něco odnést, floutkové, záletné paničky, zamilovaný advokátský párek.
V situačních drobnokresbách výseků ze života těchto lidí byl zdařilý kus režisérské práce Gustava Machatého. Patřilo již k chybám tohoto režiséra, že se příliš neohlížel, či neznal hranici vkusu. Pro ty dávné a prosté diváky byla například ložnicová scéna záletné paničky s jejím milovníkem takovým velkým kazem celého filmu. Doporučovalo se tenkrát, že by měla dodatečným střihem co nejrychleji z filmu zmizet. Že je to nevkus ke zvracení. Nemůžeme dnešním pohledem odsuzovat tehdejší diváky, lidi obyčejné, pracovité, kteří byli slušně vychovaní a nechtěli si touto pro ně vulgární scénou kazit jinak pěknou a zábavnou podívanou. Prostě si nepřáli, aby byl film srážen kamsi do podezřelých hloubek.
Režie: Gustav Machatý
Scénář: Karel Poláček, Gustav Machatý
Kamera: Václav Vích
Hudba: Josef Kumok, Rudolf Friml
Hraje: Hugo Haas, Jožka Vanerová, Hana Vítová, Jaroslav Vojta, Roman Roda-Růžička, Emanuel Hříbal, Marie Grossová, Jan Sviták, Theodor Pištěk, Betty Kysilková, Stanislav Neumann, František Hlavatý, Felix Kühne, Karel Dostal, Přemysl Pražský, Theodor Schütz, Josef Zora, Josef Loskot, Milka Balek-Brodská, F. X. Mlejnek, Mario Karas, Antonín Frič, Jiřina Vávrová, Kamila Rosenkranzová, Julius Baťha, Antonín Šolc, Jindřich Adolf, Eliška Jílková, Karolína Vávrová