Kriminální drama o bezúhonné dívce, která se dílem okamžiku stává vydíranou vražedkyní, zaujímá jako první zvukový i mluvený britský film v tvorbě Alfreda Hitchcocka i v národní kinematografii výsadní historické postavení. Jeho němá verze však měla u diváků i kritiky překvapivě větší úspěch.
Divadelní hru Blackmail (Vydírání) Charlese Bennetta, jejíž uvedení v roce 1928 se stalo senzací sezony, Alfred Hitchcock jako námět svého dalšího filmu uvítal, protože mu umožnila zkoumat spojitosti mezi sexem a násilím. Tedy téma, které ho již od filmu Příšerný host (1926) i nadále provázelo.
Zápletka rozehrává motiv provinění ve třech vzájemně se prostupujících významových obměnách. Dívka v sebeobraně zabije sexuálního násilníka, nepřímý svědek jejího činu se ji pokouší vydírat a policejní detektiv, který je jejím přítelem, manipuluje vyšetřování v neprospěch vyděrače, jehož policie považuje za podezřelého. Klíčem je mnohoznačnost kontextů. Mileneckému páru přeje štěstí, avšak tísni z provinilosti před sebou samými oba již zřejmě nikdy neuniknou. A to je závěr, který se od divadelní hry liší.
Hitchcock obklopený svým týmem, který tvořili kanadský scenárista Garnett Weston, režisér Michael Powell a neoficiálně, leč s o to větší autoritou dramaturga také režisérova manželka Alma Revilleová,
divadelní předlohu zásadně proměnil v dynamickou a ryze obrazovou záležitost. Filmové zpracování výrazně využívá autenticity exteriérů města. Velký prostor dává také charakterové drobnokresbě vedlejších postav, zjevně odpozorované z vlastních životních zkušeností s živnostnickým prostředím nižších středních vrstev.
Příběh otvírá prodloužený prolog líčící zásah policejní přepadové jednotky, který je velmi akční a objektivizovaný téměř k dokumentaristické přímočarosti. Konec filmu se výrazně liší od své předlohy. Hitchcock celé třetí dějství vynechává a soustředí se na fyzickou akci - na pronásledování podezřelého, které se v duchu hitchcockovského crescenda odehrává v prostorách Britského muzea. Efektní závěr na důvěrně známém místě či pamětihodnosti se počínaje tímto snímkem stal častou součástí Hitchcockova stylu. Dobové mimořádnosti dodává filmu též použití Schüfftanovy trikové techniky ve vypjatých momentech při závěrečné honičce.
Věroslav Hába
LFŠ 2015
Režie: Alfred Hitchcock
Scénář: Alfred Hitchcock, Benn W. Levy, Charles Bennett
Produkce: John Maxwell
Kamera: Jack E. Cox
Hudba: Campbel a Connely
Hraje: Anny Ondráková, Sara Allgood, Charles Paton, John Longden, Donald Calthrop, Cyril Ritchard, Alfred Hitchcock, Joan Barry, Phyllis Konstam, Percy Parsons