Hraběnka z Podskalí má dějovou kvalitu slušných sentimentálních amerických filmů. Nejsou to žádné zázraky, ale je mně něco takového mnohem milejší než pathos filmů a la Havlíček. Nedělá se to víc než je, a to je sympatické. Mimo to slečna Ondráková tam exceluje svým půvabem. A hlavně: přičiňuje k tomu i vkusnou a dobrou hru. Pro ni zapomeneme na povážlivá mnohdy nedopatření režie (časová souvislost mezi událostmi na zámku a v myslivně!), protože jsme rádi, že český film nalézá svou „opravdovou“ hvězdu. Kdo měl příležitost sledovati umělecký vývoj slečny Ondrákové, nemůže nekonstatovati, že její vystoupení jsou film od filmu čistší, pronikavější, bezvadnější. Hraběnkou z Podskalí slečna Ondráková rozhodně vítězí na celé čáře.
Poznáte na...