"F.P.1 neodpovídá ". Asi tak před osmdesáti roky, v pražském nakladatelství "Sfinx" vyšla kniha, která obsahovala dva romány Kurta Siodmaka, jednoho z těch autorů, kteří převzali dědictví starého Julese Verna, navazující své utopistické příběhy na možnosti, které v blízké nebo vzdálenější budoucnosti se dávají vytušit z tehdejšího rozvoje techniky.
Jestliže první z nich "Město v mlhách", se opírá svým dějem o vynález světelných vln, které by činily hmotu neviditelnou, ještě se tenkrát příliš vznášela ve fantastických dohadech, zabývá se druhý z nich "F. P. 1. neodpovídá" úspěchem techniky a myšlenkou, která nebyla nebo alespoň se v té době nezdála být tak fantastickou. Mnohým snílkům se realizace této myšlenky zdála být takřka na dosah. O co šlo? Psalo se již dost často o tom, že budou-li v oceánech vybudovány umělé ostrovy, vzniknou tak stanice na doplňování pohonných látek, správky letadel a odpočinek cestujících. Spisovatel rozvádí myšlenku dále, že taková oceánská doprava by silně postihla dopravu luxusními loďmi a že v tehdejším (mluvíme stále z pohledu starého osmdesát roků) bezohledném konkurenčním boji nebylo nepravděpodobné, že by sabotáž hleděla onen podnik zmařit.
Boj s touto sabotáží o konečný triumf je obsahem románu, jenž naplňuje také děj stejnojmenného filmu. Jeho režie se snažila seč mohla, aby využitím technických prostředků představila divákům romanopiscův sen jako uchvacující skutečnost. V obrovských dokách s mohutnými stroji roste před divákovýma očima plovoucí přístaviště letadel, až po tu chvíli, kdy se jako bilý zázrak vznáší na vlnách oceánu. O jeho vítězství nebo zkázu se svádí zápas.
Letec Ellissen rozhoduje o záchraně. Je to světoběžník v leteckém slova smyslu, hromotluk a cynik, prostě je to Hans Albers, jehož první opravdový záchvěv srdce v lásce ke Claire, snoubence inženýra, který ostrov postavil, je také pro něj prvním vážným otřesem. Naštěstí jeho neklidná krev znamená i zde v tomto zajímavém filmu osvobození...
Film byl natočen ve třech verzích - německé, anglické a francouzské.