Příběh lásky a cti (1978)
Štědrý večer roku 1861. Zatím neúspěšný básník, ale už známý novinář - sedmadvacetiletý Jan Neruda - přijde nečekaně na návštěvu do rodiny profesora Mužáka. Tajně předá dopis hostitelově manželce Johanně, začínající spisovatelce, která zvolila pseudonym Karolina Světlá. Pohledný a divoký mladík se do krásné a jen o něco málo starší ženy vášnivě zamiloval. Manželství Mužákových je od smrti jediného dítěte už deset let pouze formální. Ale ani tak nemá Johanna odvahu přijmout milostný vztah, o němž ví, že by ji v pražské společnosti znemožnil. Chudoba a sociální izolace, vedoucí až k předčasné smrti emancipované a inteligentní spisovatelky Boženy Němcové, je dostatečným mementem. Neruda opouští snoubenku Annu Holinovou. Johanna souhlasí pouze s písemným stykem a přesvědčí Nerudu, aby veřejně projevoval city mladičké Lidunce. Dopisy mezi Nerudou a Světlou doručuje Johannina oddaná staropanenská přítelkyně Marie Němečková. Jedinou důvěrnicí je Johanně sestra Žofie, pro niž celou korespondenci opisuje. Před odjezdem na letní venkovský pobyt se Johanna pokusí tajně pomoci Nerudovi z dluhů prodejem šperku. Marie nevydrží nátlak pražských drben a skandál je na světě. Mužák přinutí Johannu ke spálení dopisů a Nerudovi ztropí výstup. Jen opsaná korespondence je svědkem dávných citů. Omluvný a láskyplný Johannin poslední dopis už Nerudovi zastrašená Marie nepředá a dvojice se už do konce života o samotě nesetká.