Eman (Eman Fiala), syn žižkovského krajčíra Habáska (Jindřich Plachta) a veľký fanúšik S. K. Viktorie, sa na futbale zoznámi s pánom Richardom Načeradcom (Hugo Hass), majiteľom obchodu s konfekciou a gumákmi, a neľútostným fanúšikom "zošívaných" - Slavie.
Ich búrlivú hádku ukončí až strážnik a odsúdi ich na poriadkovú pokutu. Eman je však bez práce a nemá peniaze. Načeradec teda zaplatí zaňho a dokonca mu ponúkne prácu vo svojom obchode.
Eman sa na prechádzkach zoznámi s krásnou Emilkou Šefelínovou (Jiřina Štěpničková) z Nuslí, čo sa však nepáči jej prudkému otcovi (Theodor Pištěk). Emanov otec zase musí odolávať nájazdom vydajachtivej vdovy Ouholičkovej (Betty Kysilková).

Jindřich Plachta vlastným menom Jindřich Šolle bol český herec a spisovateľ.

Česká herečka. Ako dieťa sa venovala športu, hrala tenis, lyžovala a jazdila na kanoe. Študovala herectvo na konzervatóriu a už počas štúdia účinkovala na scéne Osvobozeného divadla. Vo svojich osemnástich rokoch získala angažmán v Národnom divadle v Prahe. Po šiestich rokoch odišla do Městských divadel pražských. Mala veľký úspech, excelovala v shakespearových komédiách, ale aj v Panne Orleánskej či v Kráľovne Kristíne. Aj napriek tomu, že bola v začiatkoch svojej filmovej hereckej kariéry považovaná skôr za komediálnu herečku, sama viac tiahla k tragike. Postupne sa prepracovala k úlohám silných a energických žien, ktoré stvárňovala s vášnivým realistickým prejavom. Vo filme debutovala už začiatkom 30. rokov a stvárnila menšie úlohy vo filmoch Muži v offsidu [r. S. Innemann, 1931] a Miláček pluku [r. E. A. Longen, 1931]. Počas okupácie však nikdy nehrala v nemeckom filme. Režisér Josef Rovenský v nej objavil prototyp českej dedinskej ženy a po medzinárodnom úspechu jeho filmu Maryša [1935] stvárňovala v českom filme prevažne postavy tragických dedinských žien - Tereza v Lidech pod horami [r. V. Wasserman, 1937], Nana v Božích mlýnech [r. V. Wasserman, 1938], Muzikantská Liduška [r. M. Frič, 1940] a Eva Muranicová v prvom slovenskom povojnovom hranom filme Varuj...! [r. M. Frič, 1946]. Po neúspešnom pokuse o ilegálny prechod hraníc, zinscenovanom Štátnou bezpečnosťou, bola obžalovaná z vlastizrady a odsúdená k 15. rokom väzenia. Z trestu si odpykala desať rokov. Po prezidentskej amnestii sa vrátila do divadla a účinkovala aj vo filme a v televízii - Transport z ráje [r. Z. Brynych, 1962], Lidé z maringotek [r. M. Frič, 1966], Kladivo na čarodějnice [r. O. Vávra, 1969], Skřivánci na niti [r. J. Menzel, 1969] a i. V roku 1968 bola rehabilitovaná. V ďalších rokoch sa vo filme objavovala len sporadicky. (autor: R. Šmatláková, 2010)

Narodil se v rodině majitele Lidového divadla na Královských Vinohradech Jana Pištěka a Marie Kouskové-Slánské (herečky). Po první světové válce, která přerušila jeho studia medicíny, a smrti otce se (1918–1919) ujal otcova divadla. Později prošel několika pražskými divadly. Především ale hrál v mnoha filmech. V roce 1925 se rozhodl po odstoupení sponzorů financovat film Takový je život. Zadlužil se a aby mohl splácet půlmilionový dluh, vystupoval každý rok v minimálně desítce filmů. Hrál například s Antonií Nedošinskou, Oldřichem Novým nebo Vlastou Burianem.Jeho ženou byla herečka Marie Ženíšková, vnučka malíře Františka Ženíška. Je otcem výtvarníka Theodora Pištěka.

Arnold Reimann, Emanuel Trojan, Emil Dlesk, F. X. Mlejnek, František Haller, František Říha, Jan Richter, Jaroslav Bráška, Jaroslav Marvan, Jaroslav Vojta, Jindřich Adolf, Josef Kytka, Josef Laufer, Josef Oliak, Julius Vegricht, Karel Šilhánek, Ladislav Kolda, Marie Hallerova, Marie Häusslerová, Marie Oliaková, Robert Ford, Rudolf Antonín Dvorský, Slávka Hamouzová, Slávka Holakovská, V. A. Vlasák, Václav Menger, Viktor Nejedlý st., Vladimír Smíchovský