Jedna z miliónu (1934)
Paní Nezmarová, bývalá domácí, odchází a lidé kolem ní pláčou. Ona totiž paní domácí z důvodu dlouhé nemoci nebožtíka manžela nadělala pár dluhů. Dům byl tedy prodán v dražbě a ona končí bez majetku na ulici.
O této paní napíše článek do novin slečna Věra Kalinová. Ta žije u svého strýce, továrníka, jehož životopis použila pro předlohu svého románu „Jedna z milionu“. S tím vyhrála soutěž a následně je jí nabídnuto místo v novinách jako sociální referentka. A jako taková rozhodne se jednoho dne vetříti se mezi chudý lid. Oblékne si tedy obnošené šaty a navštíví úřad, aby si sehnala práci. Zde ji spatří právě paní Nezmarová, splete si ji s dívkou, jíž byla za kmotru, a bere ji ihned k sobě. Oslovuje ji Aničko, protože tak si Věra nyní říká. Také Věřin bratranec chce okusit života chudého lidu a vyráží do ulic. Najde práci na stavbě, ale ta jej hodně zmáhá. Zatím Věra, pardon Anna, jest obdařena teplým kabátem, což ji rozpláče. Již říká paní Nezmarové „tetičko“ a jsou spolu velmi zadobře. Zato Věřin strýc je lstí svého právníka Miroslava vylákán na hory, kde má údajně Věra pobývat. Zde však praskne, že zde vůbec není a nebyla. Ta se ocitla i s tetičkou v kriminále za nepovolený prodej. I Věřin bratranec zde končí také, ale on tomu tak chtěl. Věra jest policií předána domů a strýc je nadšen ze shledání. Věra mu nenápadně vnutí i blízkost paní Nezmarové. Její přítomnost v domě se pak začne ihned projevovat. Totiž úpravou stravy pana továrníka a osvěžením vztahů Věry s mladým doktorem Miroslavem. Ten uvěří tetičce něco o pánovi, který se Věře dvoří. Ta použila jako onoho fiktivního mládence průmyslníka Karla Musila a totéž poradí i Věře. A strýci zase poradí kamarád, aby hrál blázna a tím od sebe paní Nezmarovou dostal. Ta to však řeší po svém, ale ještě je zde doktor Miroslav s žádostí o ruku…
O této paní napíše článek do novin slečna Věra Kalinová. Ta žije u svého strýce, továrníka, jehož životopis použila pro předlohu svého románu „Jedna z milionu“. S tím vyhrála soutěž a následně je jí nabídnuto místo v novinách jako sociální referentka. A jako taková rozhodne se jednoho dne vetříti se mezi chudý lid. Oblékne si tedy obnošené šaty a navštíví úřad, aby si sehnala práci. Zde ji spatří právě paní Nezmarová, splete si ji s dívkou, jíž byla za kmotru, a bere ji ihned k sobě. Oslovuje ji Aničko, protože tak si Věra nyní říká. Také Věřin bratranec chce okusit života chudého lidu a vyráží do ulic. Najde práci na stavbě, ale ta jej hodně zmáhá. Zatím Věra, pardon Anna, jest obdařena teplým kabátem, což ji rozpláče. Již říká paní Nezmarové „tetičko“ a jsou spolu velmi zadobře. Zato Věřin strýc je lstí svého právníka Miroslava vylákán na hory, kde má údajně Věra pobývat. Zde však praskne, že zde vůbec není a nebyla. Ta se ocitla i s tetičkou v kriminále za nepovolený prodej. I Věřin bratranec zde končí také, ale on tomu tak chtěl. Věra jest policií předána domů a strýc je nadšen ze shledání. Věra mu nenápadně vnutí i blízkost paní Nezmarové. Její přítomnost v domě se pak začne ihned projevovat. Totiž úpravou stravy pana továrníka a osvěžením vztahů Věry s mladým doktorem Miroslavem. Ten uvěří tetičce něco o pánovi, který se Věře dvoří. Ta použila jako onoho fiktivního mládence průmyslníka Karla Musila a totéž poradí i Věře. A strýci zase poradí kamarád, aby hrál blázna a tím od sebe paní Nezmarovou dostal. Ta to však řeší po svém, ale ještě je zde doktor Miroslav s žádostí o ruku…