Jánošík (1935)

Druhé zpracování legendárního příběhu o slovenském lidovém hrdinovi s výrazným výkonem Pal"o Bielika v titulní roli Jury, který po návratu ze studií nenajde doma otce ani matku. Dovídá se, že otec byl ubit ve vězení. Odchází do hor, aby spolu s dalšími muži pomstili panskou zvůli. Martin Frič získal za tento film čs. filmovou cenu za rok 1936 a Ferdinand Pečenka cenu za nejlepší fotografii. JÁNOŠÍK byl příznivě pčijat mezinárodní filmovou kritikou při svém uvedení na benátském Biennale a ještě v témže roce byl prodán do 32 států jako jediný čs. film z celého období první republiky, který úspěšně pronikl do všech velkých evropských i mimoevropských zemí. V Jánošíkovi lze jak po stránce umělecké, tak i po ekonomicko - výrobní spatřovat ojedinělý pokus o realizaci v pravém slova smyslu československého filmu.

Paľo Bielik /Juraj Jánošík/ - Hej, hore háj, dolu háj (Jánošík, 1935)

https://www.youtube.com/embed/HHPHRQYfzoY

Jánošíkova družina (Mirko Eliáš)
Kto je na fotke?

Herecká filmografia

Jánošík (Paľo Bielik)
Kto je na fotke?

Režisér, scenárista a herec. Po štúdiu na Štátnej odbornej škole kovorobnej v Banskej Bystrici (1925 - 1929) a po vojenskej službe (1930 - 1934) pracoval v najrôznejších povolaniach ako kreslič, montér, predavač, žandár a i. Amatérsky sa venoval divadlu. V divadelnej hre Hôrni chlapci autora Ľudovíta Kubániho v podaní amatérskeho súboru Krúžok evanjelickej mládeže zo Senice hral postavu Jánošíka. Na 9. celoslovenských divadelných závodoch v Martine (1932) ho v tejto úlohe uvidel Karol Plicka a na základe toho odporučil Bielika českému režisérovi Martinovi Fričovi do hlavnej úlohy jeho filmu Jánošík (1935). V rokoch 1939 - 1941 študoval na dramatickom oddelení Štátneho konzervatória v Bratislave a hral v Slovenskom národnom divadle, kde vytvoril dvadsať postáv v hrách domácich i svetových autorov. V rokoch 1942 - 1945 pôsobil ako scenárista a režisér vo filmovej spoločnosti Nástup. Prispieval do filmového mesačníka LÚČ - Miznúca romantika, Posvätná krása, Bolo raz... (Spišský hrad), Travertín - slovenský mramor, Pod holým nebom (všetky 1942), nakrútil dokumentárne filmy Hlavátky, Umelé vlákna (oba 1943), Na ostrove kormoránov (1944) a i. V rokoch 1945 -1979 pracoval ako režisér a scenárista v Štúdiu hraných filmov Bratislava. Spolu s českými režisérmi Martinom Fričom a Karlom Steklým spolupracoval na scenári prvého slovenského dlhometrážneho filmu nakrúteného po 2. svetovej vojne Varuj...! (1946). Režijne debutoval v roku 1948 dlhometrážnym hraným filmom z obdobia SNP Vlčie diery. V období schematizmu 50. rokov vytvoril okrem dobových budovateľských filmov Priehrada (1950) a Lazy sa pohly (1952) aj výraznú protivojnovú drámu z obdobia 1. svetovej vojny Štyridsaťštyri (1957) a dramatický príbeh muža osamoteného v boji proti fašizmu Kapitán Dabač (1959). V 60. rokoch nakrútil divácky úspešné historické veľkofilmy Jánošík 1-2 (1962 - 1963) a Majster kat (1966). Po historickej dráme Traja svedkovia (1968) sa ako režisér odmlčal. Až v druhej polovici 70. rokov napísal námet a scenár pre hrané filmy Stretnutie (r. A. Lettrich, 1975) a Nie (r. C. Kováč, 1977). (autor: R. Šmatláková, 2009)

Anka (Zlata Hajdúková)
Kto je na fotke?

Zlata Hajdúková bola prvá profesionálna slovenská filmová herečka. Stvárnila Aničku v druhej verzii zvukového Jánošíka režiséra Martina Friča s Paľom Bielikom v hlavnej úlohe. Jej otec bol pedagóg, ktorého často prekladali na nové pôsobiská.

Další herci:

Alfred Baštýř, Alois Peterka, Andrej Bagar, Darja Hajská, Elena Hálková, Eliška Jílková, F. X. Mlejnek, Filip Dávidík, Frank Rose-Růžička, Frantiska Mordova, Ján Borodáč, Jan Sviták, Jan W. Speerger, Jaroslav Marvan, Jaroslav Sadílek, Jindřich Plachta, Julius Baťha, Karel Schleichert, Ladislav Herbert Struna, Mária Bancíková, Mária Sýkorová, Marie Oliaková, Marie Skálová-Lamošová, Marie Strejciusová, Martin Hollý st., Martin Valenta, Otto Zahrádka, Roza Schlesingerová, Rudo Uhlár, Rudolf Bachlet, Růžena Kurelová, Štefan Letz, Theodor Pištěk, Vladimír Majer, Vladimír Smíchovský