Pětačtyřicetiletý Vietnamec Liu vlastní večerku s potravinami. V rámci dobrého kšeftu“ předstírá, že česky nerozumí ani nemluví. Což ale vůbec není pravda, češtinu ovládá bravurně. Je ale přesvědčený, že když bude „žvatlat“, přinese to jeho večerce větší obrat. Protože lidi chtějí Vietnamce, co „žíká dobjý, vélka slevišká“.